- Dveře k nesmrtelnosti (25.03.2012)
- Janulovo otevřené dílo (13.03.2012)
- Setkání s Františkem Janulou (13.03.2012)
- Beruška usedá na hlavu umrlce (13.03.2012)
- Dveře do propasti (13.03.2012)
- Tomáš Měšťánek vystavil své obrazy v Londýně (09.04.2010)
- Tomáš Měšťánek – Magické obrazy současného světa (03.02.2009)
- Vernisáž Tomáše Měšťánka (02.04.2008)
- Recenze k výstavě Tomáše Měšťánka v Galerii Nová síň Praha, 2008 (10.04.2008)
- Úvodní slovo Arnošta Goldflama (02.04.2008)
- Vernisáže se zúčastnili přátalé a kamarádi Tomáše Měšťánka Jiří Sozanský, Rostislav Osička a další hosté (02.04.2008)
Janulovo otevřené dílo
To, co charakterizuje „otevřené dílo“, je podle názoru Umberta Eca skutečnost, že každý prvek tohoto díla udržujíce svůj specifický styl se vyvíjí podle své vnitřní zákonitosti k vedoucí, souvislé, hlavní představě.
To je případ výtvarného díla Januly, jehož vývoj sleduji již několik desetiletí. Malba, obrazy, kvaše, koláže malého nebo velkého formátu jsou všechny závratná historie procitnutého bdělého snu, který je tou hybnou pákou tvorby.
Ano, existuje osobitý způsob, vyhraněný systém, barvy, Janulova paleta. Ale tyto prvky jsou v neustálém pohybu. Dívám-li se na plátna z osmdesátých let nebo na soudobé koláže, mám před očima stále Janulu, ale vždy s neustále se měnící tváří. Předpokládám, že znovuuznání v rodné zemi, České republice, dodalo umělci (je-li to možné) ještě více elánu a mistrovství v jeho mnohotvárném umění.
Z počátku byl malíř z nutnosti virtuos ve zpracování odložených materiálů. Dnes je to tak trochu jeho krédo, genetický kód, jeho klíč k tomu již zmíněnému bdělému snu. Až jednou vznikne souhrnný katalog Janulova díla, uvědomíme si, jak velice je tento umělec mistrem v sourodé dobrodružnosti, kterou obdivoval Roger Caillois, v dobrodružství riskantního tvůrčího procesu, jež nemá v naší době obdoby.
Jean Orizet
Leden 2010, Paříž
Zpět »